reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz VŠ studenti: Jak žijí a co chtějí od života? Pomozte nám to zjistit!

 

Seriál na Studenta.cz

Studium až na dřeň

Studium až na dřeň

Onemocnění krvetvorby si nevybírá a mladí lidé patří mezi jednu z rizikových skupin. Vysokoškolští studenti zároveň představují ideální dárce kostní dřeně jak díky svému věku, tak i vzájemné soudržnosti a rozhledu, který ke studiu patří. Proto pomáháme hledat potenciální dárce do Národního registru dárců kostní dřeně. Zapište se i vy někomu do života.

Všechny díly seriálu zde

Studium až na dřeň: příběh Petra, kterému dárce zachránil život

03.4.2014 / Společnost

Ještě loni žil Petr normální spokojený život. Pak ho ale zasáhla zpráva, že onemocněl leukémií. Naštěstí pro něj našli vhodného dárce kostní dřeně. Díky němu se dnes zase může věnovat své velké zálibě – vytrvalostnímu běhu.

Jak jste zjistil, že jste nemocný?
Ještě v loňském roce jsem žil normální život spokojeného člověka s několika neurčitými plány do budoucna a s velkou vášní k vytrvalostnímu běhu. Táhlo mi na 29 a mezi mé největší starosti patřilo asi to, jestli v úterý po práci vyběhnu do lesa, nebo se půjdu protáhnout na stadion. 
Pak mě ovšem po jednom lednovém ultramaratonu zastihla neočekávaná událost. Necítil jsem se dobře, tak mě po běžném vyšetření poslali do nemocnice. Netušil jsem, že právě tam můj nejdelší ultramaraton teprve začne. V nemocnici mi sdělili, že mám leukémii. Začal jsem absolvovat jednotlivé chemoterapie na Hemato-onkologické klinice ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mi pomohli a v těžkých chvílích mě i podpořili lékaři a ošetřující sestry. 

Jak na zprávu, že jste nemocný, zareagovalo vaše okolí?
Velmi mi pomohla rodina a kamarádi, kteří mi byli velkou oporou. Bylo až s podivem, jak se mí blízcí a mnozí kamarádi v této mé těžké životní situaci zachovali, hned se zapojili a snažili se mi jakýmkoliv způsobem pomoct a podpořit mě. 

Jak nemoc ovlivnila váš život?
Časem jsem přišel na to, že nejlépe, jak si udržet dobrou psychickou i fyzickou odolnost, je žít každý den aktivně. Ať už sportem nebo jakoukoliv jinou aktivitou. Nemyslet na to, co bylo, a ani na to, co bude. Zkrátka žít v daný okamžik co nejintenzivněji. Stejně tak, jak by měl asi správně uvažovat i běžec při závodě.

Pomozte i vy

Chcete se zapojit mezi studenty, kteří pomáhají druhým v boji s nemocí? Zapojte se do registru dárců kostní dřeně, veškeré informace najdete zde


Na serveru Primát.cz můžete nově přispět svými banány na zobrazování banneru Českého národního registru dárců kostní dřeně. Zapojte se a pomozte i vy na www.primat.cz/darujbanany.

Jak probíhala léčba? Jak dlouho jste čekal na dárce?
Po půl roce sérií chemoterapií mi byla sdělena skvělá zpráva: Z Registru dárců kostní dřeně pro mě našli vhodného nepříbuzného dárce.
Vždy mě fascinovaly osudy lidí, kteří konali dobré činy, aniž by tím očekávali nějakou publicitu nebo zisk. Mým oblíbeným autorem je římský císař a filozof Markus Aurelius, který tvrdil, že právě tato nejprostší forma pomoci je také nejplnohodnotnější. Netušil jsem, že právě v nadcházejícím roce mi právě jeden z těch neznámých nejen pomůže, ale i zachrání život. V červenci 2013 jsem nastoupil na transplantační jednotku ve FN Olomouc, kde proběhla příprava na transplantaci formou chemoterapie. Samotná transplantace proběhla 27. července 2013.

Co se dělo po transplantaci?
Na transplantačním oddělení jsem musel ještě pár týdnů zůstat, aby se štěp mého dárce v těle dostatečně ujal. Těžké chvíle na jednotce mi však opět pomohl překonat skvělý personál – ať už sestřičky nebo všichni obětaví lékaři. Věděl jsem, že pokud budu plnit všechny pokyny, které je po transplantaci třeba dodržovat, tak to nemůže dopadnout špatně. Dnes je tomu přesně 250 dní ode dne, kdy jsem byl obdarován a opět se můžu prohánět po hřebenech beskydských hor. Je mým přáním se i s dárcem setkat. Moc se na tu chvíli těším a je mi jasné, že jakýkoliv dar nemůže vyjádřit, jak moc si vážím takových lidí jako je právě on. Vážím si teď každého dne více než kdy před tím a pokaždé, když se ráno probudím do nového dne, tak vím, že to je jen díky němu.  



Co byste chtěl vzkázat potenciálním dárcům?
Díky moc všem lidem, kteří mají chuť se zapojit do Českého národního registru dárců kostní dřeně a případně podstoupit v podstatě  bezbolestný odběr, a tak nám pomoci vyhrát nad těžkou nemocí. Jenom díky vaší solidaritě se můžeme vrátit zpět ke své rodině, k přátelům, proběhnout se venku na čerstvém vzduchu, plánovat budoucnost, plnit si své sny, zkrátka vrátit se zpět do krásného života a radovat se z něj.

Co jste vystudoval? Bavilo vás studium?
Vystudoval jsem VUT v Brně, Fakultu strojního inženýrství, obor Mechatronika. Studium mě bavilo hodně. Fungovalo podle klasického scénáře – celý semestr jsme s kamarády podnikali akce všeho druhu. Pak jsme během zkouškovém období každý po svém zápasili se zkouškami, a potom už jen následovaly 4 měsíce krásného volna. Hned bych se tam vrátil. 

Čemu se věnujete nyní?
Zpět do práce bych měl nastoupit během srpna letošního roku. Nyní mám stále dost volného času. V nemocnici mě napadla myšlenka uspořádat v Beskydech sportovně-charitativní akci pro všechny vytrvalce, která by podpořila Haimaom - olomouckou nadaci na podporu transplantace kostní dřeně. Závod pod názvem Radegastova výzva teď připravujeme s kamarády a proběhne letos 17.-18. května v beskydských horách.

Máte nějaké plány nebo sny do budoucna?
Chci být co nejvíce času na horách. Tam jsem nejšťastnější. Další věci už beru jako nadstandard.

Text: Lola Kajtmanová

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama